My, indiáni, střežíme svůj poklad po staletí. Hlídáme jej před chamtivými bělochy, zlými kovboji. Ti nás však během našich společných táborových dnů napadli a chtěli naše pohádkové bohatství odcizit.

Naštěstí se našla parta mladých indiánů, která se těmto kovbojům postavila, vyhrála několik klíčových bitev a poklad nakonec uchránila. Nebylo to však vůbec jednoduché. Mladí indiáni se museli nejdříve vycvičit, aby byli zkušení a mrštní natolik, aby se mohli s kovboji utkat. Zdokonalovali se nejen v tom, jak vypadají, ale rovněž v tom, co dovedou. Dovednosti však také nejsou vše, tak jsme pracovali na vlastní odvaze, statečnosti, trpělivosti, tvořivosti, no zkrátka byla legrace. Čas jsme trávili v bazénu i v lese, hráli jsme spoustu her a tvořili. Indiánům patří veliký dík za odvahu a někdy příště ahoj! Howgh Veronika Tomečková